1. Velká vodní cesta (koloběh vody, pitná voda), skupenství

DONESTE SI: FIXY, IZOLEPU, LEPIDLO, NŮŽKY 

Žáci se naučí:

• jak probíhá koloběh vody
• vysvětlit, jak slunce zapříčiňuje vypařování vody a je motorem koloběhu vody
• jak porozumět ústřední roli moře v koloběhu vody
• porozumět tomu, že množství odpařené vody ze Země odpovídá množství srážek
• znát to, jak jsou jednotlivá stádia koloběhu vody navzájem propojena, uvědomí si a rozpoznají základní prvky koloběhu ve svém bezprostředním okolí
• vidět sami sebe jako stádium koloběhu vody

Slunce udržuje vodu v neustálém pohybu

• Na úvod je dětem nabídnuta sklenice vody. Dobrovolník vypije její obsah.
• Každý se snaží uhodnout, jak stará voda ve sklenici byla a odpovědi jsou zapsány na tabuli.

• Děti se seznámí s důležitostí slunce pro koloběh vody a také s tím, co se děje, když se voda vypařuje.
• Dětem je vysvětleno, že když se nacházejí venku, mohou cítit odpařování vody na svém vlastním těle. Pokud je možnost jít s dětmi ven, ať si vyzkouší následující pokus. Olízni si čistý ukazováček a drž ho vzhůru na vzduchu. Po chvíli ta strana prstu, která byla po větru, se začíná ochlazovat. Takto mohou děti cítit na svých vlastních prstech, že vítr způsobuje obzvláště rychlé odpařování kapalin a že při tomto procesu je odnímáno teplo. Tímto způsobem můžeme také zjistit, odkud vane vítr.
• Zjištěné výsledky: voda putuje ve svém koloběhu a odnepaměti v něm sama sebe znovu obnovuje. Voda, aby se mohla odpařovat, je závislá na větru, teplotě vzduchu a vlhkosti. To můžeme pociťovat i na svém vlastním těle.

2. aktivita: tvorba koloběhu vody podle vlastního návrhu

2. Všechno slané (rozpustnost látek)

DONESTE SI: BALENÍ POTRAVINÁŘSKÉHO BARVIVA, 250G SOLI

Postup:

1. Pečlivě!!! umyjte jarem skleněnou tyčinku, kádinku, odměrný válec a lžíci.
   
2. Pomocí odměrného válce nalijte do kádinky 150 ml studené vody.
   
3. Přidejte 1 lžíci soli a míchejte pomocí tyčinky po dobu jedné minuty.
   
4. VÝJIMEČNĚ ochutnejte všichni prstem tekutinu. Zapište svá pozorování:
   
5. Poté přidejte druhou lžíci soli a minutu míchejte. Co pozorujete?
   
6. Opakujte postup, dokud se na dně nevytvoří nános. Co z toho vyvozujete? (Schovejte směs na později)
7. Vezměte si další dvě kádinky. Do jedné nalijte 150 ml studené vody a do druhé 150 ml horké vody (přijďte si k učiteli, nalije vám ji). Do každé kádinky přidejte plnou lžíci soli. Ve které kádince se rozpustila sůl rychleji?
8. Vezměte první lahvičku se slaným roztokem, kterou jste si dali stranou. Nasypte do něj trošku! potravinářského barviva a zamíchejte.
9. Nalijte do třetiny čisté kádinky studenou vodu a dejte do ní nálevku. Opatrně nalévejte po stěně nálevky polovinu kádinky se slanou zbarvenou vodou. Ustupte kus od stolu, co vidíte? Co z toho můžete vyvodit?

• Co jsou to saliny? 
• Co znamená, že je voda rozpouštědlo?

Vysvětlete pojmy:

1. Rozpouštění

2. Nasycený roztok

3. Eutrofizace vody

3. Filtrování vůně (čistota vody)

DONESTE SI: 50ML POMERANČOVÉHO DŽUSU, BALENÍ AKTIVNÍHO UHLÍ 

Postup:

1. Připravte si filtr podle návodu. Vložte ho do nálevky, kterou umístíte na odměrný válec.

2. Naplňte nálevku do ¾ aktivním uhlím. Vyčistěte aktivní uhlí tak, že nalijete cca 40 ml vody do nálevky. Vodu, kterou jste vyfiltrovali, vylijte do umyvadla.

3. Do odměrky (kádinky) nalijte 100 ml vody. Přidejte dvě kapky pomerančové šťávy a zamíchejte.

4. Přičichněte si k získané směsi (ale neochutnávejte).

5. Nalijte velmi opatrně tuto směs do středu aktivního uhlí. Potom přelijte získaný obsah do čisté kádinky.

6. Přičichněte si k získané směsi (neochutnávejte).

7. Popište svá pozorování:

Musí být voda, která příjemně voní vždy pitná?

Jaká je úloha aktivního uhlí? 

Co je to adsorpce?

Jaký je rozdíl mezi čistírnou odpadních vod a úpravnou pitné vody?

4. K čemu slouží mýdlo? (Povrchové napětí, životní prostředí, využití v praxi)

DONESTE SI: BALENÍ MAJORÁNKY

Teoretický úvod - přečti si:

Připomeň si základní vlastnosti kapalin: jsou tekuté - dají se přelévat, nemají stálý tvar - přizpůsobují se nádobě, zachovávají si stálý objem - a to i při změně tvaru nádoby, tvoří kapky - díky přitažlivým silám mezi částicemi, v klidu vytvářejí v tíhovém poli Země volný vodorovný povrch.

Vlastnosti kapalin vyplývají z vlastností jejich částic, ze kterých jsou složeny. Pokud se nachází částice uvnitř kapaliny, působí všemi směry stejně. Pokud se ale částice nachází v tenké vrstvičc e hraničící s jiným prostředím (třeba vzduchem), vede to k tomu, že se povrch kapaliny chová jako pružná blána. Tomu říkáme povrchové napětí. Čím větší je povrchové napětí, tím "kulatější" je kapička této kapaliny.

Povrchové napětí způsobuje, že některé druhy hmyzu (například vodoměrky) se mohou pohybovat po vodní hladině. Některé předměty, např. žiletky nebo kousek alobalu, lze položit na vodní hladinu, aniž by se potopily; když je ale potopíme dostatečně hluboko, klesnou až na dno.

a minci lze překvapivě nakapat až 36 kapek https://youtu.be/8O8PuMkiimg 

LP1: Sponka na vodě

Postup:

• Vezměte PET talíř a pomocí kádinky do něj nalijte do 2/3 vodu.
• Vezměte kancelářskou sponku a opatrně ji pomocí vidličky položte na hladinu tak, aby plavala.
• Na hladinu tak polož celkem 5 sponek. Vyzkoušejte si to každý.

Popište, co se stalo. Kdy sponka plavala a kdy se to nepodařilo? Jaká vlastnost vody lze z tohoto pokusu vyvodit?

LP2: Koření na vodě

Postup:

1. Vezmi čistý PET talíř a ze 2/3 jej naplň vodou.

2. Nasypte do misky opatrně majoránku (či jiné koření) tak, aby se rozprostřelo po celé hladině.

3. Namočte špičku špejle do JARu a touto špičkou se dotkněte hladiny zhruba ve středu talíře.

Popište, co se stalo. Jaká vlastnost JARu lze z tohoto pokusu vyvodit?

• Povrchově aktivní blanka na vodě může být porušena látkami nazývanými tenzidy. Mezi tyto látky řadíme také JAR a mýdlo. Co se stane, když budeme vypouštět např. do rybníka/řeky vodu po umytí auta? 
• Proč to není vhodné dělat?
• Co je to ekologie?